Poslední dobou se stále více vynořují úvahy nad kvótami žen nejen v politice, ale v řídících funkcích všeobecně. Společnost vychází z potřeby zlepšit jednání čelních představitelů politiky, neboť vnímá, jaký morální rozklad se nese z vedení a řízení státu.
To, jací jsou politici, však vychází z všeobecného stavu celé společnosti. Převládající část morální úrovně společnosti samozřejmě určuje také stav vybraných politiků.
To, že dáme nějaké kvóty, aby přibylo mezi toto mužské osazenstvo více žen, nevyřeší ani trochu situaci. Ba naopak, aby zvládly ženy se svým jemnějším cítěním tuto masu hulvátství, musí zákonitě zhrubnout. Již samotná přespříliš aktivní práce ženám bude vždy škodit.
Žena není od přírody vůbec vybavena na takovýto druh činností. Pro veškeré aktivní tvoření, vedoucí funkce, řízení podniků, dokonce i řízení aut, je mnohem více vybavený muž. Jeho posláním je totiž zde na Zemi utvářet hmotu, budovat, bránit a řídit. Proto jsou také jeho smysly nastaveny na bdělé vnímání a pozorování hmoty, je hnán potřebou být ochráncem a budovatelem. Jeho city musí být tedy zákonitě v hrubší rovině, než city ženy, aby dokázal tento druh boje zde na zemi zvládnout, aniž by jej to vyčerpávalo.
Žena je naopak vybavena od přírody mnohem jemnějším vnímáním citu. Vidí mnohem více detaily, které muž nezachytává a její potřebou je přirozená touha po jemnosti a ušlechtilosti, po ochraňování a ošetřování všeho slabého a tím také je její výbava více uzpůsobena pro vychovávání dětí.
Zkrátka mezi mužem a ženou jsou zcela zřetelné rozdíly jak ve vybavení citů, vnitřního vnímání a rozlišování, tak zcela viditelně i ve fyzické konstituci. Už to by nám mělo napovídat, že jsou tímto předurčeni k rozdílným úkolům, které se mají doplňovat.
V dnešní době je problém, že se ženy vzdávají tohoto svého předurčení, nebo-li poslání a chtějí budovat a tvořit jako muži. Tím však nedávají mužům ve svých rodinách to, co je pro ně nesmírně důležité a to, co sami nedokážou tak snadno načerpat. Je to zdravý rozvoj citového vnímání.
Tím, že se ženy stávají hrubšími a přichází tak o spojení s nádhernými vlákny stvoření, které měly čerpat pro posilu všech, ztrácí muži ve svých citech pevnou půdu pod nohama. Z toho vyplývá, že mnohdy nerozlišují, jak je důležitá čest, odvaha a morálka v tom nejčistším slova smyslu. Nebyli k tomu vedeni již od malička.
Společnost se vydala směrem, který zcela stírá tyto důležité rozdíly a z nich vyplývající odlišnosti v postavení ženy a muže. Tím, že systém byl nastaven tak, že se musely ženy vrhat do pracovního procesu a nemohly se dostatečně věnovat výchově dětí, nedostaly tyto děti dostatečný citový základ, který by byl oporou do jejich života. Tím, že ženy v tomto procesu ztratily svou jemnost citů, tak i jejich chování se stalo hrubším a tím nedávalo v jemném zakotvení v rodině dostatečně silnou půdu pro rozvoj pravdy, cti, správné morálky a dostatečného citového vnímání.
Pokud již dívky v útlém věku hovoří vulgárněji, než hoši je to známka velkého úpadku rodičovských vzorů. Na děti zkrátka není čas, neboť je potřeba stihnout velice mnoho věcí. Společnost se stále za něčím honí a tím ztrácí svůj vnitřní klid, harmonii, vyrovnanost, řád a míruplnost.
Neznamená to, že bychom neměli nic dělat, ale vše by mělo být v souladu s vesmírným řádem.
Pokud se z tohoto řádu přírody vymaníme a pak chceme věci napravovat rozumovými nařízeními, tak budeme vždy zklamání z výsledku. Jedině přerozením v myšlení žen, které se stanou ve svém citu tak čisté, že je nebude držet marnivost a pýcha nad svými schopnostmi, máme šanci něco změnit. Pokud každá z nás zklidní své nitro a bude stát jako strážkyně čistých citů, bude tím působit mnohonásobně více na muže ve své blízkosti, neboť ti nebudou moci jinak, než zjemnit a pročistit své city. Působení takové čisté ženy jim nedovolí falše a hrubosti. Samozřejmě ne všichni toho budou schopni, ale postupně se budou vynořovat noví, čestní a odvážní mužové, kteří takto posíleni budou chtít z opravdové touhy pomoci naší zemi k projasnění a vyčištění všeho toho chaosu a nepořádku, který zde nyní panuje.
Pro tento svůj úkol, který na sebe vezmou s radostí a odvahou budou však potřebovat tu největší oporu a podporu nás žen ve svých domovech, či ve své blízkosti.
Komu tedy leží na srdci vývoj naší společnosti, komu není lhostejné, v jakém žijeme morálním úpadku, bude jistě chtít ze všech svých sil být nápomocen k nápravě. Jen je však potřeba vědět, kde má kdo jaké místo, aby rozdílné výbavy žen a mužů mohly být správně využity a v podpoře se doplňovaly.
Mohu Vám říci, že toto poslání ženy je nejkrásnější, co jsem ve svém životě směla objevit a také prožívám, že má silné působení. Síla, odhodlání a rytířskost, které pak z mužů sálají, obohacují ženy, že jejich jemné city mohou ještě více vroucnět.
Proto tedy prosím, nechtějme rozumem ustanovovat kvóty a jiná různá nařízení, která by určovala a tlačila ženy do nepřirozené pozice. Stejně tak, jako je proti výbavě mužů vychovávat maličké děti místo svých žen, protože tyto vydělávají na rodinu.
To, že si žena pořídí chůvu a vidí své maličké děti jen pár hodin denně, nestačí. Každé dítě potřebuje hlavně vyzařování své maminky, které jej obklopuje a tím mu dává vnitřní jistotu v dosud novém světě, který teprve poznává a do toho se ještě pere s proměnou svého těla. To je ten důležitý základ, který musí dát maminka svému dítěti, aby mohlo být citově vyzrálé a vyvážené.
Z takového dítěte pak může vyrůst čestný a poctivý člověk, pokud je ještě veden rodiči jejich příkladným chováním, neboť jedině vzor vychovává. A to vše je velikým úkolem matky, aby dokázala vytvořit dostatečně harmonické a citové zázemí ve své rodině jak pro svého muže, tak pro děti.
Jsem si vědoma toho, že většina lidí se mnou nebude chtít souhlasit, protože vše je v naší nynější společnosti nastaveno na vnější prožitek, který láká jak ženy, tak muže a vyměnit toto vše za námahu změnit sebe v přístupu k životu se bude chtít málokomu. V kom však ještě dříme jiskřička touhy po lepším a čistším životě, která nenechává člověka v klidu tak, že by s tím chtěl něco udělat, tak pro takové je zde prostor pro veliké působení, které sice nenápadně, ale o to pevněji vyvolá lavinu, která postupně na sebe nabalí všechny ctnosti lidského ducha, že až zázrakem se společnost promění.
Jen se toho nebojme, vynaložme tu námahu každý sám u sebe a pak pohneme i těmi nejtěžšími balvany.
S odvahou vpřed a především s citem na pravém místě.
